Podle Evropské agentury pro životní prostředí trápil v roce 2022 celých 34 % evropské populace a 40 % plochy Unie nedostatek vody.
Nejhůře zasažené jsou zpravidla země na jihu Evropy, jako je Itálie, Portugalsko, Řecko či Španělsko. Sucho se ale postupně šíří i na sever, do oblastí, kde byl donedávna vody dostatek. Tzv. vodní stres je pro Evropu už dnes vážný problém a vzhledem ke změně klimatu lze očekávat, že v budoucnosti to bude ještě horší. Evropská unie se proto snaží situaci společně řešit.

Co dělá Unie pro to, abychom v budoucnu měli dostatek vody

Povědomí veřejnosti o recyklaci a snaha recyklovat jsou sice na vzestupu, ale značné množství plastového odpadu v Evropské unii se stále nerecykluje. V posledních několika letech Unie podniká kroky pro přechod k oběhovému hospodářství v oblasti plastů. Cesta k budoucnosti bez plastů je ale ještě dlouhá a všichni budeme muset přiložit ruku k dílu.

Jak Evropská unie bojuje proti znečištění plasty: od zákazu jednorázových plastů k mikroplastům

Sdružení volného obchodu Mercosur je jedním z hlavních obchodních partnerů Evropské unie v Latinské Americe. Unie se s ním snaží navázat užší vazby, ale ne všichni to považují za dobrý nápad.

Evropská unie a Mercosur: dohoda plná příležitostí i výzev

Pařížská dohoda je právně závazná mezinárodní smlouva, která byla přijata v roce 2015 na konferenci OSN o změně klimatu (COP21).
Jejím hlavním cílem je udržet nárůst globální teploty oproti hodnotám před průmyslovou revolucí výrazně pod hranicí 2 °C a v ideálním případě pak nepřekročit hodnotu 1,5 °C.
Se společným záměrem snížit emise skleníkových plynů se v rámci Dohody spojují téměř všechny země světa. EU Pařížskou dohodu ratifikovala v roce 2016 a učinila ji ústředním bodem své klimatické politiky.

Zachraňme naši planetu: Pařížská dohoda

V lednu 2025 představila Evropská komise tzv. Kompas konkurenceschopnosti. Je to první velká iniciativa druhé Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové a zároveň jednoznačný strategický rámec, který vymezuje její práci. Vytyčuje cestu k tomu, aby se v Evropě vynalézaly, vyráběly a uváděly na trh technologie, služby a udržitelné výrobky budoucnosti a dosáhlo se klimatické neutrality.

Kompas konkurenceschopnosti EU

Sport je dobrý pro zdraví, a navíc spojuje lidi všech společenských vrstev. Pojďte se s námi podívat, jak EU sport podporuje a co dělá pro to, aby se mu mohl věnovat opravdu každý.

Žít v toleranci a míru díky sportu

Původní lesy a pralesy se v Evropské unii vyskytují jen vzácně, pokrývají malé a roztříštěné plochy – tvoří méně než 3 % zalesněných území Evropy. Jsou to nedotčené přírodní ekosystémy, do kterých člověk nezasáhl buď vůbec, nebo jen málo. Po dlouhá staletí jsou domovem divokých zvířat a rostlin, z nichž mnoho patří k ohroženým druhům. Jsou proto klíčové pro zachování biologické rozmanitosti. Vstřebávají a ukládají uhlík, čímž přispívají k ochraně klimatu, a jsou zdrojem pitné vody. Nejen tím vším prospívají lidskému zdraví. 
Jejich ochrana není jen odpovědností jednotlivých členských států: jedná se o společný závazek na úrovni Evropské unie. Klíčovou úlohu přitom sehrává Evropský parlament.

Dokážeme zachovat evropské pralesy pro budoucí generace?

Za první polovinu roku 2024 požádalo o azyl v Evropské unii přes 513 000 osob. Třetinu z nich tvořily ženy a dívky. Azylový systém EU genderové aspekty zohledňuje a Soudní dvůr Evropské unie uznal, že genderově podmíněné násilí zakládá nárok na udělení azylu. To je pokrok. Navzdory němu je však situace žen a dívek v azylovém řízení stále problematická, a to je třeba změnit.

Genderový rozměr žádostí o azyl v EU

Den bezpečnějšího internetu se po celém světě každoročně slaví v únoru. Poprvé se oslavy konaly v roce 2004 jako součást prvního akčního plánu EU pro bezpečnější internet. Od té doby se iniciativa stala celosvětovou akcí ke zvýšení povědomí o bezpečnosti na internetu. Mottem „Společně za lepší internet“ inspiruje lidi k tomu, aby i oni tvořili bezpečnější internet, který se stane lepším místem pro všechny jeho uživatele.

Den bezpečnějšího internetu: ochrana digitální identity

Každý den se v domácnostech po celém světě vyhodí nejméně miliarda porcí ještě stále jedlých potravin. Takové množství by přitom vystačilo na jedno jídlo denně pro každého člověka na planetě trpícího hladem. S každým vyhozeným jídlem navíc přichází nazmar i veškerá energie a suroviny použité k jeho přípravě. Zůstává naopak dopad na životní prostředí například  v podobě emisí skleníkových plynů, aniž by přitom z jídla kdokoli získal jakékoli živiny. Unie se proto snaží svou politikou nakládání s odpady negativní environmentální a zdravotní důsledky plýtvání omezit.

Plýtvání potravinami v EU – v čem je největší problém a jak ho řešit

Dva ze tří mladých lidí žijících v Evropě by svou prací chtěli přispívat k zelené transformaci. Téměř polovina (45 %) však postrádá k tomu potřebné zelené dovednosti. Mají-li se mladí lidé s problémy životního prostředí a se změnou klimatu vypořádat, bez odpovídajících dovedností a znalostí se skutečně neobejdou. Proto vznikl projekt „Erasmus v zelených městech“, který má mladým nabízet placené stáže a dobrovolnickou účast na lokálních zelených projektech.

Jak vznikají klimatické sbory mladých Evropanů

Od konce 80. let 20. století se díky celosvětovému pokroku v léčbě a prevenci změnilo HIV ze smrtelné diagnózy na zvládnutelné onemocnění. Celosvětově se virem nakazilo přes 88 milionů lidí, ze kterých 42 milionů zemřelo. V současné době žije s HIV přibližně 40 milionů lidí, z toho asi 810 tisíc v Evropské unii. Přestože je zdravotní péče hlavně v kompetenci jednotlivých států, Unie podporuje přeshraniční programy, financuje výzkum skrze program Horizont Evropa a podporuje kampaně veřejného zdraví. Rovněž se zavázala k cíli „95-95-95,” který OSN zahrnula do svého Programu proti HIV a AIDS: do roku 2025 by 95 % lidí s virem HIV mělo znát svou diagnózu, z nakažených by se 95 % mělo léčit, a u 95 % z nich by měl být virus potlačen. V tomto díle pořadu Zvyšujeme laťku: Za lepší právní předpisy se zabýváme klíčovou rolí Evropské unie v prevenci HIV, v boji se stigmatizací a ve zlepšování životních podmínek napříč Unií. Cílem je, abychom do roku 2030 epidemii HIV zastavili.

Skoncujeme s epidemií HIV do roku 2030?

Víceletý finanční rámec je v zásadě dlouhodobým rozpočtovým plánem Evropské unie. Stanoví výdajové priority a limity pro EU na několik let a zajišťuje, aby finanční zdroje byly v souladu s jejími politickými a hospodářskými cíli. Určuje strukturu ročních rozpočtů a pomáhá vyvážit protichůdné zájmy členských zemí.
Přiděluje finanční zdroje do různých oblastí, včetně financování méně rozvinutých regionů, dotací a rozvoje venkova, humanitární pomoci a investic do ekologické a digitální transformace a do unijní zahraniční politiky.

Víceletý finanční rámec

Chceme-li žít spokojený život, naplnit svůj potenciál a umět se vypořádat se stresem a nejrůznějšími životními výzvami, a k tomu být aktivními a platnými členy své komunity, potřebujeme mít pevné duševní zdraví a celkově se cítit dobře. Evropská unie usiluje o to, aby měli všichni napříč unijními zeměmi rovný přístup k prevenci a službám duševního zdraví a aby v tomto ohledu nebyl nikdo vyloučen. K dosažení té nejlepší možné úrovně duševního zdraví a pohody nám však zbývá ještě hodně práce.

Komplexní přístup k duševnímu zdraví

Evropa zažívá nebývalou demografickou změnu. Do roku 2050 bude necelé třetině obyvatel Evropské unie 65 let či více. Stárnutí evropského obyvatelstva bude mít dalekosáhlé následky například na zdravotní péči, sociální zabezpečení, trh práce a ekonomiku. Unijní politiky pro starší osoby se zaměřují na několik klíčových oblastí, kterými jsou aktivní stárnutí, začlenění do společnosti, zdravotní a dlouhodobá péče a finanční zabezpečení. To, co teď Evropská unie potřebuje, je komplexní strategie pro stárnoucí generace.

Evropská strategie pro starší osoby

Cestovní ruch je jedním z nejrozvinutějších odvětví v EU: spojuje lidi, přispívá ke kulturnímu porozumění a hospodářský růst. Pojďme se podívat na to, jak Unie cestovní ruch podporuje a jak se stará o to, aby cestování bylo udržitelnější, všem dostupnější i prospěšnější.

Co dělá Evropská unie pro cestovní ruch

Každý z nás by měl mít možnost být sám sebou a beze strachu milovat, koho chce. 
Jenže lesby, gayové, bisexuálové, transgender, intersexuální a queer lidé jsou v mnoha částech světa včetně Evropy stále diskriminovaní. 
Evropská unie je pevně rozhodnutá proti jejich diskriminaci bojovat. Poslechněte si, jakými způsoby se Unie snaží utvářet inkluzívnější společnost, v níž by se všichni cítili v bezpečí.

Boj proti diskriminaci LGBTIQ osob

Opylující hmyz hraje v našem ekosystému zásadní úlohu. Po celém světě ho ale ohrožuje změna klimatu, úbytek přírodních stanovišť, škůdci a intenzivní monokulturní zemědělství. Proto dochází k dramatickému úbytku volně žijících i chovaných druhů opylovačů, a to navzdory jejich zásadnímu významu pro náš život i pro přírodu. Evropská unie se snaží chránit všechny opylovače.

Jak chránit opylovače

Agendu Evropského parlamentu v devátém volebním období významně ovlivnily celosvětová pandemie covidu-19 a válka Ruska proti Ukrajině. Parlament tak musel reagovat na zdravotní krizi a geopolitickou situaci, a proto se zaměřil na ekologickou a digitální transformaci, aby zvýšil odolnost Evropské unie a zároveň upevnil demokratické hodnoty.

Devatero témat devátého volebního období Evropského parlamentu

Evropská unie je jednou z částí světa, které patří k nejhustěji zalesněným oblastem. Lesy pokrývají přibližně 40 % jejího území. Mají zásadní význam pro naše zdraví, dobré životní podmínky a také pro zdraví planety. Oplývají rozmanitostí biologických druhů a jsou nesmírně důležité v boji proti změně klimatu. Unie si uvědomuje, že lesy jsou pro naši budoucnost zásadní. Proto byla v roce 2021 přijata nová Lesní strategie do roku 2030.

Lesní strategie Evropské unie do roku 2030

Nové iniciativy pro lepší Evropskou unii
Tento podcast (anglicky Raising the Game: Better Legislation) informuje o různých iniciativách, které mají zdokonalit právní předpisy EU v souladu s očekáváními občanů.
Vychází z poznatků výzkumné služby Evropského parlamentu a věnuje se nejaktuálnějším evropským tématům, jako jsou sociální politiky, změna klimatu, nové technologie, práva spotřebitelů, mezinárodní vztahy či hospodářství.
Další audiopořady Evropského parlamentu si můžete poslechnout na internetové rozhlasové stanici Europarl Radio.